E-maily z cesty  VI.

6.zprava z Vietnamu

29. září 2001, So 14:33

Naposledy Vas vsechny zdravim z Vietnamu. Planovany program i pocet dnu naseho vyletu je vycerpan a nasi jedinou starosti je uz jen nakoupit ty “nejvietnamstejsi” suvenyry a nezmeskat letadlo.

Posledni dny jsme stravili v delte Mekongu, na ctyrdennim vylete. Ano, jsou tam zaplavy a televizni zpravodajstvi nesetri drastickymi obrazky, ale jak rekl agent cestovni kancelare, ktery nam vylet prodaval: “Je to bezpecne, protoze skoro celou dobu travite na clunu. A tech asi sto lidi, co se letos utopilo, to byly vetsinou deti, ktere neumely plavat. Vy prece plavat umite, ne?”.

Mel pravdu - zaplavy jsou v tehle oblasti kazdy rok ve stejnou dobu a vsichni uz si na ne zvykli. Bezny zivot funguje dal, jen mate mesic v obyvaku vodu po kotniky, ale to se da taky prezit, stejne vzdycky nakonec opadne. Problem byva, kdyz se voda vali po silnici, trochu pak pri jizde klouzou kola motorky, ale tu tady u Mekongu stejne ma min lidi, nez kdekoliv jinde, protoze vetsina zivota se odehrava na vode. Lode, lodky, pramice, motorove cluny, privozy slouzi k doprave do skoly, k nakupum, v hnede kalne mekongske vode se vsichni koupou a myji, na lodich se bydli a zije. Dokonce tu maji v jednom meste na rece domky, pod kterymi ve specialnich klecich pestuji (chovaji?) ryby. Maji je tak pekne pod dohledem, ryby se citi “jako” ve vode, jen je treba je specialne krmit, aby dobre rostly. Asi je to pohodlne, kdyz si chcete dat k obedu neco cerstveho...:-)

Zdejsi obyvatelstvo bylo asi nejpratelstejsi a nejusmevavejsi z celeho Vietnamu. Kazde dite na nas ze brehu volalo “Hello!” a docela spontanne mavalo a smalo se. Jednu noc jsme stravili uplne sami dva u mistnich lidi na Tygrim ostrove - byli jsme ten den jedinni turisti na ostrove a vubec prvni Cesi, kteri tu pry kdy vystoupili (alespon rikal pruvodce, ktery registroval nas pobyt na policii). Tady kazdy nas krok vzbuzoval naproste nadseni - uz asi nikdy na mne nebude mavat, smat se a zdravit tolik lidi, jako pri cyklovylete po zdejsim ostrove. Zrejme to bude sok, vratit se domu a divat se na ty vecne nastvane a otravene ceske obliceje.

Delta tehle nejvetsi jihovietnamske reky je velice urodna, a tak se tady u kazdeho vetsiho mesta kazde rano odehrava ritual prodeje ovoce a zeleniny na plovoucim trhu. Na kazde lodi se prodava nejaky druh ovoce, jaky konkretne se pozna podle vzorku vyveseneho na stozaru. Velke lode prodavaji vice druhu plodu, male lodky vesnicanu jsou naplneny az po okraj treba jen ananasem, banany ci kokosy. A male lodky kupujicich se tu propletaji a jejich cluny se pomalu plni, aby vse dovezly do vzdalene vesnice, ktera bude tenhle naklad tyden konzumovat, nebo aby se vse odvezlo do mesta a prodalo na trhu ci dalsim prekupnikum, kteri ho odvezou dal. Vietnam je velka zeme a je tu spousta lidi, kteri se potrebuji necim uzivit, takze jedno takove ovoce projde na ceste k Vam hodne rukama. I my jsme tu zkusili nakoupit a zdejsi ceny nas opravdu prijemne potesily - tak treba dva velike cerstve ananasy nas dohromady prisly v prepoctu na 8 Kc. A te legrace, kterou jsme zazili se specialnim druhem vodniho kokosu, ktery jsme rozdelavali za pomoci macety a asistence sikovnych rukou naseho domaciho, a to za pouhych 6 korun?:-)

Krome ovoce jsme se v mekongske delte zivili hlavne rybami a pak jsme ochutnali i specialitu zdejsiho kraje - hadi maso. Pruvodce nas ubezpecil, ze je strasne zdrave (“very, very good for your health”), ale nas to nejak nenadchlo. Trochu jako hovezi. A jeste ke vsemu to nefunguje -  reci zvirat porad ne a ne porozumet! O neco lepsi byla zabi stehynka, ale zase byla miniaturni a ty kosticky... Hady tu jinak cpou hlavne do alkoholu - takova rozsklebena kobra ve vine ci ve snapsu nevypada vubec spatne, takze to zrejme bude jeden z peknych suvenyru, ktery domu dovezeme:-)

Ackoliv se vetsina naseho vyletu odehravala opravdu hlavne na clunech, meli jsme moznost obcas vystoupit a nakouknout i do zakulisi zdejsiho ziti. Videli jsme tak treba jak se delaji ryzove nudle a burizony, jak tu vyrabi ve Vietnamu nezbytne vonne tycinky nebo tkaji satky - islamske pokryvky hlavy (jedna zdejsi etnicka skupina je totiz tvorena Chamy, kteri vyznavaji islam). Trochu turisticke, ze?:-) Prekvapive jsme ale ve zdejsim kraji potkali turistu jen minimalne, jednak je zari, a to je po sezone a jednak je to tak velke uzemi, ze se tu nejaky ten cizinec lehce ztrati ci prehledne, coz je docela prijemne.

Timhle vyletem jsme zakoncili nase zdejsi cestovani. Dalsi aktivity jsou uz jen v Saigonu - zasli jsme si ujasnit sve nazory na vietnamskou valku do War remants muzeum (jeste nedavno se jmenovalo Muzeum americkych valecnych zlocinu) - tahle navsteva nas rozhodne nenaplnila optimismem, nicmene doporucuju.

Vecer jsme si “vychutnali” vietnamske zpravy - nejprve 18 minut o statni navsteve zimbabwskeho prezidenta ve Vietnamu (letiste, vojenska prehlidka, treseni pravici, podepsani mezistatni dohody - zrejme o vymene kokosovych orechu), druha zprava byla o jednani vietnamsko-nikaraguyske pracovni komise (netusim o cem), pak asi 10 minut cetla zdejsi Jolana Voldanova zpravy z domova (ovsem bez jakehokoliv obrazoveho doprovodu), pak prisly na radu zaplavy, ryze, schuze a aktivy a potom se asi pet minut venovalo protiamerickym demonstracim v Australii, Recku, Pakistanu a Afganistanu. Amerika prisla na porad s kratkou zpravou o poctu obeti a postupu vyprostovani nakonec, teste pred sportem. Docela jsem uz tomuhle zpravodajstvi odvykla...:-)

Behem dneska a zitrka si jeste doprohledneme Saigon a zitra vecer odletame. Pokud tedy ctete tyto radky v pondeli rano u kafe, pak vezte, ze v tuto dobu uz jsme minimalne nekde nad Evropou, pripadne uz skoro sedame v Ruzyni.

Loucim se tedy a na zaver mam pro vas jednu hadanku - v kazde zdejsi hospode maji na tramech u stropu zavesene igelitove pytliky s cirou vodou. A tipnete si proc? Kvuli moucham - takova moucha se ve vode uvidi jako v zrcadle a jeste ke vsemu zvetsene, hrozne se lekne a uleti....

Hezky den

Hanka