Předchozí Další

Pondělí 24.9. 2001 - 18. den

Asi v devět hodin vyrážíme do delty Mekongu. Nejprve autobusem k řece, do města Cai Be. Tady je plovoucí trh, ale v jedenáct hodin už se tam toho moc neděje. Zítra si ho prý užijeme víc. Loď nás dovezla k místní výrobně "poprice" (od popcorn). Nad ohništěm tu stojí veliká pánev naplněná žhavým suchým pískem. Do toho se nasype neloupaná rýže a na horko reaguje podobně jako kukuřice - každé zrnko jakoby "exploduje". Pak se to všecko přesyje, písek spadne zpět do pánve aby se tam žhavil pro další várku rýže. Na sýtu pak zbudou - burizóny! Ty se jedí tak jak jsou, nebo se ještě vaří a míchají s dalšími ingrediencemi až vznikne hustá kaše, která po ztuhnutí ve formách tvoří hmotu ne nepodobnou našemu chlebu, co se mu říká polystyrén. Tady je v tom ale med a všelijaké oříšky a chutí to připomíná spíš nějaké müsli. Moc nám to chutnalo.

Pak jsme se stavovali na oběd, měli jsme trochu času i na nějakou kratší procházku po ostrově a mostech přes kanály. Dál jsme pluli do města Vinh Long a tam přesedli do autobusu. Náš průvodce využil toho, že má v ruce mikrofon a rozhodl se, že nám zazpívá! Zpíval francouzsky a vietnamsky. Kde jinde se člověku něco takového stane? Ve vesnici Cai Von jsme zase přesedli na loď a asi hodinu se plavili do města Can Tho, prý největšího města v širokém okolí. Ubytovali jsme se v hotelu.

Na večeři jsme šli do restaurace, která byla netradičně ve druhém patře a měla tak krásný výhled na nábřeží. Dali jsme si s Hankou žáby na Vietnamský způsob a hada na houbách. Tuhle povinnost tedy máme odškrtnutou. Žáby chutnaly tak nějak obyčejně, maličké kousíčky masa na křehkých kůstkách - prostě žáby. Had připomínal tuhé hovězí, lišil se od něj hlavně trojnásobnou cenou. Prý je ale velmi zdravý, stejně jako "snake vine", kořalka, v níž se macerují celé kobry. Slibovaná ochutnávka téhle speciality se neznámo proč nekonala. Nemohli jsme si tak vyzkoušet její účinky na bolesti zad, potenci ani nespavost.

Ještě jsme si mohli zaplatit dvouhodinovou plavbu lodí - na jedné se hraje moderní hudba, na druhé tradiční Vietnamská hudba. Obojí jsme oželeli.

Zpět
Předchozí Home Další
Zpět